1000 věcí, co mě serou a jedna, co sere mě

V minulým postu jsem letmo zmínil blog 1000 věcí, co mě serou. Od tý doby jsem přečetl snad všechny dosavadní příspěvky tamtéž a nemám slov!

Mi‑lu‑ju v týhle politicky hyperkorektní a předposraný době lidi, kteří používají to kulatý mezi ramenama a nebojí se naplno a bez sraní vypálit, co si myslí, navíc za použití úžasnýho sarkastickýho humoru a úmyslně přehnaný nadsázky. A za další – jsem přesně ten typ jako Attila, Bič Boží a Achjo Bitch… taky mě neskutečně vytáčí hromada maličkostí, který nechávaj’ drtivou většinu populace naprosto v klidu :o) O kladným přístupu k občasný návštěvě restauračních zařízení, kouření a podobným radovánkám ani nemluvě :o)

Jasan, že s něčím na jejich blogu taky ne úplně souhlasím (třeba používání moderního zmrdologismu blogísek by mně vystačilo na jeden samostatnej hejt v jejich stylu), ale to je pochopitelný. Jinak mně ovšem pětadevadesát procent jejich produkce nadchlo, styl jejich vyjadřování mě spolehlivě dostává do kolen a rve bránici na kusy. A s nekontrolovatelným slintáním čekám na každej jejich další příspěvek jako páně Pavlovův čokl na kus flákoty.

Pokud jste lenoši líní a nechce se vám pročítat celej jejich blog (děláte chybu!), tak mrkněte aspoň na dva záseky, který mně tak nějak utkvěly v paměti.
Hejt #137 – CÁKÁNÍ NA LIDI, CO LEZOU DO VODY. Za vynález termínu hydrofilní zmrd by podle mě Atilla zasloužil Nobelovku.
Hejt #244 – DEBATY O KOUŘENÍ NA ZASTÁVKÁCH a věty zasloužící si kladivo, dláto a dvakrát dva metry žuly: Do prdele, copak na tohle potřebujeme zákon? Copak už všichni pozbyli poslední zbytky zdravýho rozumu? Vždyť to snad jde řešit nějakou elementární lidskou slušností.

No a v duchu věcí seroucích Atillu a Achjo Bitch mám na srdci i já jednu drobnost, která mě točí naprosto neuvěřitelně.


DEMENTNÍ ŘÍKANKY COBY REKLAMNÍ SLOGANY


Sledovali jste někdy v sobotu ráno na dvojce pořad Panorama, kde se střídají záběry z webových kamer? Jistě aspoň rámcově víte, o čem mluvím. U každýho záběru je navíc dole na obrazovce v jakémsi info pruhu uvedenej např. kontakt na ten který lyžařský areál, upoutávka na tam brzy konanou akci a případně i krátký reklamní slogan. A víte, co tam mívá plavecký bazén v pražském Podolí?!

Ať je teplo nebo zima, v Podolí je vždycky príma.

Chápete to, kurva?!?!? Copak je vůbec možný, aby tohle někdo myslel vážně, regulérně to používal jako propagační hlášku a nestyděl se vyjít mezi lidi?! Vedle toho vypadají i texty Michala Davida jako osmisetstránkové filosofické pojednání o metafyzickém Jsoucnu! A další fajnovost, kterou jsem tuhle zahlíd’ jako reklamní polep firemního auta:

Do stavebních otvorů, okna, dveře z Mirroru!

AÚÚÚÚÚÚÚ!!! Za co?!?!? Za co, do prdele, trpím? Pochopte, nemám vůbec nic proti zmíněný firmě a jejím oknům, ale tvůrce týhle slovní ekvilibristiky by se měl navěky smažit v pekle. A to už vůbec nemluvím o zploditeli majstrštyku, kterej vozí na autech místní maso‑uzenářská firma:

Uzeniny z Rosic, chutnají nejvíc!

To‑hle pros‑tě ne‑ní mož‑ný!!! Takovouhle píčovinu by nevymyslel ani zdegenerovanej troll po lobotomii mozku!!!

Zarděnky, mor, choleru a jadernou katastrofu na ty, kteří si myslí, že infantilní říkanky ve stylu slunce–žblunce jsou bájo legranda a haha bžunda. Nejsou, kurva, nejsou, nejsou, nejsou a nikdy nebudou! Tak nebuďte kreténi a radši si na auto nalepte jenom web a telefon. Uděláte líp a o mě se nebude pokoušet mrtvice pokaždý, když kolem mě pojedete.
blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně