18.-20. 9. 2009 - babí léto v Javorníkách

Téměř na chlup přesně před rokem jsme si prošli část Javorníků ze slovenského Makova až po horský hotel Portáš. A když se předpověď počasí na právě uplynulý víkend jevila víc než pozitivní, padl nápad projít druhou část těchto kopců.

V pátek to balíme s Ájou oba v práci dřív a ve tři už sedíme v rychlíku na Hranice a Vsetín. Pak už jen chvilku lokálkou a vítá nás místo dnešního noclehu - obec Hovězí. Ubytováváme se u paní Babicové (mimochodem, můžeme vřele doporučit!) a jdem na nějaký to pivko… zahrát kostky… pokecat do hospody.

Ráno vstáváme celkem brzo, dáváme snídani a v 7,30 h už shlížíme na Hovězí z kopce nad dědinou s batohy na zádech. Bohužel je zataženo nízkou oblačností, nudné nebe, obrovský opar… takže foťák ani z báglu nevytahuji. Stoupáme po žluté cestou, kterou už jsem taky kdysi šel a funíme si to přes sedlo Stříbrník, kopec Tanečnici až na vrchol Filka. Po zelené sestupujeme do údolíčka ke Zděchovu a šup zase pěkně nahoru na Radošov. Výhledy bohužel skoro žádný, pořád se jde lesem… a když už je sem tam něco vidět, tak kvůli oparu vůbec nemá cenu fotit.

V sedle Radošov se napojujeme na červenou turistickou, po které půjdeme dnes celý zbytek cesty. A celý tento zbytek cesty bohužel probíhá ve stejném duchu, jak naznačeno výše. Jdete jen a jen lesem, tu hezčím, tu škaredějším, výhledy takřka nulové… trošku nuda. Navíc se cesta pořád fest vlní nahoru a dolů a vy pořád jen slézáte z kopce nebo se do něj drápete. Pozor, mně nevadí se škrábat do kopců, ale myslím, že drtivá většina z nás to dělá proto, že odměnou je pak výhled, který bychom z pod kopce nikdy neviděli. Jenže když vyfuníte s jazykem na vestě na všechny ty Šerklavy, Butorky, Kýčery, Makyty a OBZVLÁŠŤ Krkostěny (!!!) a vidíte nahoře, s odpuštěním, stejný ho*no jako dole, protože stojíte uprostřed lesa, tak vás to po chvilce omrzí.

Od zmíněné Krkostěny už se jen tak ploužíme několik posledních kilometrů až na vrchol Kohútka, kde máme na chatě Javorka domluvený nocleh. Chtěli jsme spát opět na Portáši, ale měli bohužel z technických důvodů tento víkend zavřeno. Škoda, protože Portáš nemá tady na vršku Javorníků podle nás konkurenci. Chata Kohútka je předražená jako prase, Javorka je celkem v pohodě, ale potřebovala by rekonstrukci jako sůl a ostatních pár chaloupek okolo Kohútky rozhodně na Portáš nemá. A hlavně! Portáš stojí nádherně o samotě. Na Kohútce vás srazí auto nebo magor na mašině dřív než na Kolišti v Brně :o(

Dáváme sprchu, večeři, zas nějaký to tekutý občerstvení a poměrně brzo to balíme, protože jsme po těch 27 kilácích „nahoru-dolů“ celkem utahaní. Ráno dostáváme snídani, která byla v ceně (270 Kč/noc/osoba) a jelikož Ája jí vajíčka pouze na tvrdo, tak mně přenechává svoji porci a já tak začínám den DVOJITÝMI míchanými vajíčky se salámem, zeleninovou oblohou a chlebem. Ufff… :o)

Kolem půl deváté začínáme scházet do Nového Hrozenkova. Počasí se trošku umoudřilo (co se oparu týče) a sem tam je i něco vidět, takže dělám aspoň pár dokumentárních výcvaků. V Hrozenkově máme půl hoďky čas, tak dáváme kafčo a kofolu v Lidovém domě (pohodová hospoda) a pak už frčíme busem do Vsetína a vlakem přes Hranice a Brno k domovu…



Resumé: Jako relax od běžných starostí to byl pohodový víkend s krásným počasím (bohužel ne pro focení). Jako turistický zážitek rozhodně nic moc a tuhle část Javorníků moc doporučit nemůžu. Je to samozřejmě pouze můj názor a místní patrioti mě za něj asi nebudou mít rádi, ale nemůžu si pomoct. Já už sem podruhé rozhodně nezavítám…
FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE

blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně