4. 5. 2014
Jarní Pálava

I když se sobotní hospodská BANG! party protáhla tak, že jsem se do postele dostal v 0:30 hod., stejně jsem se přemohl, po čtyřech hodinách spánku se vykopal z postele a mazal na vlak. Cíl dne – přechod Pavlovských vrchů…

palava_05-2014_mapa
Klikni pro přesun na mapy.cz

V Brně přestupuji na EC do Břeclavi a jenom se modlím, abych přemohl klížící se oči a nefrčel do Budapešti :o) V Břeclavi přestupuji na další vlak a v osm ráno už vyrážím z nádraží v Mikulově. Procházím tímto krásným jihomoravským městem, které je v neděli ráno totálně liduprázdné, modrá obloha a sluníčko napovídají, že mě čeká nádherný jarní den. Nahoře na Kozím hrádku dělám pár „povinných“ fotek a pokračuji dál směrem k jeskyním Na Turoldu.

palava_05-2014_clanek1

U jeskyní se nezdržuji a pokračuji dál po červené do kopce mezi zahradami a vinohrady až k silnici na Klentnici. Hned u silnice se nachází přírodní památka Kočičí skála… dlouho už jsem si nevylezl na její vršek, času cisterna, takže šup nahoru na vápencový brdek plný kvetoucích jarních kytek, mezi kterými převažuje sytě žlutá kručinka barvířská. Na jednu stranu se otevírá výhled na Svatý kopeček nad Mikulovem, na straně druhé se na obzoru rýsuje silueta zříceniny Sirotčího hrádku.

palava_05-2014_clanek2

Slézám z Kočičí skály a podél silnice po poli vedle vinohradu pokračuji směrem ke Stolové hoře. Počasí je pořád parádní, akorát fučí jak na motorce. Vyšlapávám na Stolovku a už poněkolikáté v životě se kochám krásnými výhledy z tohoto kopce vypínajícího se nad jinak rovinatou krajinou jižní Moravy. V zelených a hnědých odstínech polí září žluté lány kvetoucí řepky, na modré obloze se skví bílá oblaka, dohlednost slušná… paráda! Jižním směrem je vidět výchozí bod mého výšlapu – město Mikulov, na západě leží pod mýma nohama vesničky Bavory a Perná, za nimi pak Dolní Dunajovice s NPP Dunajovické kopce, na severozápadě se leskne hladina vodní nádrže Nové Mlýny. Sedám do suché trávy do závětří pod vršek a hodnou chvilku si užívám překrásných výhledů… a foťák samozřejmě nezahálí.

palava_05-2014_clanek3

Po západním okraji Stolové hory se přes další pěkná vyhlídková místa vracím k červené turistické značce a sestupuji do sedla pod Sirotčí hrádek. Procházím po louce pod ním (nahoru tentokrát nepůjdu) a po vyjití z lesa se mně otevírá jeden z nejznámějších pohledů na další část Pavlovských vrchů – Národní přírodní rezervaci Děvín – Kotel – Soutěska. Kontrast syté jarní zeleně, červených střech v Klentnici, bílých vápencových skal a modré oblohy s bílými mraky je ukázkově „pohlednicový“ :o)

palava_05-2014_clanek4

Scházím do Klentnice, kde se nezdržuji, procházím obcí a kousek za ní odbočuji ze silnice zase zpátky do lesa. Červená TZ mě vede kolem rozcestníku s odpočívadlem a následně nahoru nad soutěskou na známou vyhlídku s dubem „šípákem“, jehož si CHKO Pálava vetkla i do svého znaku. Po levé ruce (při cestě nahoru) se vypíná kopec Pálava, který dal jméno celé této oblasti, vedle něj pak další zalesněný kopec Obora. Nahoře na vyhlídce dělám pár fotek a slunečným dnem pokračuji stále nahoru směrem k Děvínu.

palava_05-2014_clanek5

Při procházení přes louky pod Děvínem najednou slyším v trávě u cesty zašustění. Stočím zraky a záblesk neuvěřitelně zelené a tyrkysové barvy napovídá, že se opět po letech setkávám s drahokamem naší říše plazů – ještěrkou zelenou. Rychle nasazuji makroobjektiv a při pomalém a tichém pokleknutí do trávy zjišťuji, že koukám nejenom na překrásně vybarveného samečka, ale také na jeho partnerku, kterou se právě pokouší svést. Oba milenci jsou bohužel dost „zašití“ v trávě, takže o nějakých super záběrech celého těla s pozadím mimo hloubku ostrosti si můžu nechat zdát, ale i tak se snažím tenhle vzácný okamžik vycvaknout. Pan ještěrák dává v jednu chvíli své vyvolené docela razantně najevo, že se rozhodně nenechá jen tak odmítnout a bez skrupulí si ji přidržuje tlamkou za ocásek :o) Krásný moment!

palava_05-2014_clanek6

Zanechávám roztouženou dvojici oddávat se v klidu milostným hrátkám a vycházím nahoru na vyhlídku Pod Děvínem. Dál cesta pokračuje lesem a kousek před rozcestím Dívčí hrad se otevírají moc hezké výhledy na obec Pavlov a dolní nádrž Nových Mlýnů. Silný vítr vyhnal na vodu spoustu milovníků windsurfingu a kiteboardingu a hladina kolem přístaviště se tak jenom hemží různými plachtami…

palava_05-2014_clanek7

Vybíhám se mrknout nahoru na Děvičky, ale kombinace davů lidí a větrem vířeného jemného prachu na zřícenině mě tam nenechává dlouho. Udělám pár snímků z vyhlídky směrem k vodní nádrži na jejíž hladině vytváří stíny mraků zajímavou texturu a mažu odtud.

palava_05-2014_clanek8

V rychlém tempu scházím lesem k polím nad Dolními Věstonicemi (další hezké výhledy) a po polňačce mezi vinohrady přicházím do obce. Ani tady se nezdržuji a přes Starou Dyji rovnou pokračuji na hráz oddělující střední a dolní část Novomlýnské vodní nádrže. Pohledy na impozantní hladinu nádrže rámovanou oblohou s krásnými mraky typu Stratocumulus jsou fakt spektakulární, ale fučí tady teda fest (jak už jsem zmiňoval na Twitteru :o))

palava_05-2014_clanek9

Na druhém břehu procházím obcí Strachotín a odtud pokračuji až do konce svého dnešního šlapání bohužel už jen po asfaltu. Není to ale zas taková dálka a navíc kousek za Strachotínem odbočuje silnička mezi pole a provoz je tady takřka nulový. Na kopečku nad Popicemi se ještě naposledy otáčím k siluetě Pavlovských vrchů a potom už sestupuji dolů do dědinky, odkud jezdí vlak na Brno.

palava_05-2014_clanek10

Celá trasa měří cca 20 kilometrů, kromě pár menších výstupů na pálavské kopečky je totálně nenáročná (stoupání i klesání kolem 600 metrů) a zvládnete ji v pohodě za půl dne (mně to tentokrát trvalo pět a půl hoďky). Na Pálavě je krásně v každé roční době, tudíž neváhejte a vyrazte…



FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE

Na výšlapu jsem nacvakal i materiál na nějaké spojovačky, takže kdo má zájem se porozhlédnout po Pálavě a okolí ve velkém rozlišení, ať pohledá v příslušné sekci fotogalerie tohoto webu.

blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně