Ježkovy voči!

Tvůrce téhle e‑mailové nabídky by zasloužil…

Každý máme nějaké znalosti, každý se zajímá o něco více, o něco méně. Já mám například odjakživa odpor k matematice, fyzice apod., tudíž se těmto oborům vyhýbám a netroufal bych si pouštět se do debaty ani o odmocninách. Stejně tak jako neumím opravit motor auta, vymalovat strop Sixtínské kaple nebo od sebe rozeznat šestasedmdesát druhů jednobuněčných řas.

Nicméně, když někdo prodává výrobky a služby v oblasti DTP (a spol.), tak by mělo být tak nějak samozřejmostí, že všechny jeho propagační materiály budou perfektní. A to jak vzhledem, tak obsahem. Překlep může sice udělat každý, ale nepohlídat si v titulku takovouhle krpu v koncovce přivlastňovacího přídavného jména, je ostuda jak Brno. Málem jsem přišel o zrak, když to na mě vykouklo z e‑mailu ;o)

jezkovi_y-oci_02-2013

Takže pro tvůrce téhle „divočiny“ i pro vás ostatní si dovolím (s malými úpravami) ocitovat Janu Skřivánkovou ze serveru mojecestina.cz, jejíž slova tuhle problematiku dokonale osvětlují:

Koncovka přivlastňovacího přídavného jména se vždy řídí rodem jména, které přivlastňujeme. V tomto případě je trošku zrádné to, že podstatné jméno „oko“ je v jednotném čísle rodu středního (například tátovo oko), ale v množném čísle je v rodu ženském (tedy tátovy oči). Od rodu se odvozuje i další pravopis, například řekneme: Oko slzelo…, ale Oči slzely… (ne Oči slzela). Gramatická životnost se rozlišuje pouze u rodu mužského, u rodu středního tomu tak není. Proto v koncovce měkké I být rozhodně nemůže. Nerozhoduje ani rod (případně životnost) přivlastňujícího přídavného jména. Je jedno, zda přisuzujeme oči tátovi či mámě, vždy budeme psát tvrdou koncovku (tátovy oči, máminy oči, … ježkovy oči).


Mimochodem… ke vzniku sousloví „ježkovy voči“ podává ÚJČ celkem zajímavé vysvětlení, jež jsem neznal:

Spojení „ježkovy voči“ vyjadřuje podiv, údiv a nemá s ježky nic společného. Jeho původ lze pravděpodobně vysvětlit takto: Někdo chtěl na znamení podivu říci „ježíšikriste“, ale protože v dané situaci nebylo vhodné, aby vzal Boží jméno do úst nadarmo, doplnil počáteční jež- tak, že vzniklo spojení ježkovy oči. Proč právě „oči“ se dá jen těžko odvodit. Možná, že znáte i slovo „krutibrko“, jehož vytvořením se lidé vyhnuli použití slova „krucifix“. Odborně se takovéto výrazy označují jako zástupná pojmenování za tabuové (zakázané) výrazy.


blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně