Konec Google Reader… a co na to Mach?

Jak asi všichni víte, Google odpískal oblíbenou RSS čtečku, která končí k 1. červnu tohoto roku…

Jiná RSS čtečka

Jelikož jsem tuhle službu využíval dlouhá léta, tak mě zmíněné oznámení taky poněkud zaskočilo. Během pár desítek minut se ale začalo napříč internetem mluvit o parádní náhradě – free službě Feedly. Její vývojáři zareagovali bleskově a během pár hodin zprovoznili funkci, která umožní bezproblémový import vašich feedů z GR, posílili náhle přetížené servery atp. Zkrátka chytili příležitost za pačesy, využili ukončení činnosti svého konkurenta na maximum a přetáhli k sobě takové mraky zájemců, že se jim o tom ještě den předtím ani nesnilo.
Přešel jsem k Feedly také, stáhnul klienta pro iOS (iPhone/iPad) a byl hodně, hodně nadšen z nádherného rozhraní, funkcionality a rychlosti Feedly. Migrace stovek feedů z GR proběhla naprosto bez problémů a nebylo vlastně co řešit. Btw, obsáhlý článek o Feedly od Jakuba Čížka najdete na zive.cz.

feedly_20-03-2013

A co takhle Twitter nebo Facebook?

Druhý den jsem si tak pročítal nové tweety (ano, Twitteru jsem opravdu propadl naplno a ani po měsících mě to neopouští… obzvlášť kombinace s Pocket je prostě dokonalá!), pak si prošel Feedly a najednou mně tak nějak docvaklo, že spoustu věcí vidím duplicitně. A proč vlastně odebírám věci, co mě zajímají, dvěma kanály? Tudíž jsem sedl k Feedly, projížděl odběr po odběru a zjišťoval, zda nemají i Twitter alternativu. Pokud ano, dal jsem na Twitteru follow a RSS feed ve čtečce nemilosrdně smazal. Několik webů, které nedisponovaly Twitter kanálem, mělo aspoň svoji stránku na Facebooku, takže jsem si je přihodil do sledování tam. No a po zhruba hodince práce jsem došel k až šokujícímu zjištění, že mně ve Feedly zbyly pouhé čtyři (ano, čtyři!) odběry!

twitter_20-03-2013

Mimochodem… Facebook opravdu nesnáším, ovládání a fungování téhle podivnosti nerozumím a ač si o sobě myslím, že jsem počítačově zdatný jedinec, tak jsem doposud nepochopil, jak s tímhle bazmekem zacházet (více už jsem kdysi psal tady). Naštěstí existují cesty, jak přispívat i číst oblíbené a přitom na stránky tohoto brajglu nechodit. Na Twitteru mám zaškrtnuté automatické zveřejnění každého mého tweetu na FB a ke čtení příspěvků lidí, které na FB sleduji, používám už dlouho Skype, který stejně každé ráno zapínám a kam je FB už dlouho integrován (aspoň na OS X, na Win nevím).

Je Twitter dokonalou a jedinou náhradou?

Dovolím si odpovědět stylem Sira Humphreyho Applebyho – ano i ne. Vždycky bude záležet na požadavcích a odběrech konkrétního člověka. Co vyhovuje mně (viz výše), nemusí ani zdaleka vyhovovat někomu jinému, jak se o tom zmínil třeba Attila v nedávném hejtu na 1000vecicomeserou. cz. Článek Vojty Ročka, který Attila také odkazuje, je i podle mě zbytečně „agresivní“, nicméně je v něm i mnoho zajímavého. Každý si holt musí ujasnit, jak na tom je a co přesně potřebuje… vyžaduje… dostává… nedostává… A slepě lpět na zastarávajících službách/technologiích není dobré v žádném oboru; o)

Závěrem…

Takže finální výstup mého snažení je jasný. Drtivá většina odběrů přes Twitter (a nekompromisní „unfollowing“), pár drobků přes Feedly a Facebook. A když už jsme u těch sociálních služeb, oblíbil jsem si ještě jednu. O RebelMouse jsem se tady zmiňoval nedávno a pokud vás zajímají moje kompletní stopy v kyberprostoru, doporučím vám právě sledování mojí RM stránky. Nemusíte se nikde registrovat, stačí si ji hodit někam do bookmarků a hotovo. Protože upřímně – psát na tenhle blog mě baví čím dál míň a spíš ode mě čekejte krátké zprávičky a odkazy na TwitteruRebelMouse. Holt je doba zkracování a zrychlování ;o)

rebelmouse-logo_20-03-2013

blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně