16. a 17. 5. 2015
Králický Sněžník

Příznivá předpověď počasí, možnost na víkend vypadnout… tak kam? Co třeba zase po čase Králičák a zkusit tam najít nějaké mnou doposud neprošlápnuté cesty?

kralicky-sneznik_05-2015_mapa
Trasa měří cca 33 kilometrů a našlapete nějakých 1600 m nahoru a zhruba stejně dolů. Klikni pro přesun na mapy.cz

Sobotní ráno je opět klasikou… vstávání ve 3:30, tuberákem do Brna a přes Českou Třebovou a Zábřeh hurá k polským hranicím. Cesta probíhá v pohodě, za okny vlaku pozoruji modrou oblohu, rodící se slunečný den, přibližující se siluety hor a moc se těším na nadcházející zážitky. Tuhle takřka nirvánu rozkopává na maděru trojice rodinek s dětičkami, která se přižene do našeho vagónu. Peklo!!! Čiré krystalické zlo a peklo!!! Homolkovi na třetí… škopky, řízky, přisprostlé vtípky, pobíhající ječící smradi a jejich neméně uřvané obtloustlé matky narvané do tygrovaných legín z tržnice included. Okamžitě se mně vybavuje moje oblíbená Libíčkova hláška z filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku: „Někdy mě napadá, že vražda není tak úplně nemorální.“

V Hanušovicích tuhle smečku békajících buranů konečně opouštím, přebíhám na motoráček a popojíždím ještě kousek na stanici Hanušovice, zastávka. Je chvilku po osmé, modrá obloha s občasným drobným krajinářským mráčkem, jarní vzduch, všechno pučí a kvete… den jak ze zlata!

Rychle přecházím pár set metrů po silnici směrem na Králíky a následně odbočuji na lokální silničku na Žleb, protože se chci podívat na tzv. Žlebský vodopád. Doposud jsem tady nebyl a asi pětimetrový vodní padák v zajímavě šikmo ukloněné puklině vypadá fakt pěkně. Pokud někdy třeba pojedete kolem, tak se zkuste na tuhle přírodní zajímavost mrknout – je to hned u silnice.

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek1

Měl jsem v plánu jít po silnici až do Žlebu, ale když na mě mrkne neznačená lesní cesta, která evidentně vede na louky nad vsí, tak neváhám ani chviličku… proč se trápit na asfaltu? Courám se po kvetoucích pastvinách, kochám se výhledy na okolní kopce či solitérní stromy pod modrou oblohou, vyhřívám se na slunku, nikam nespěchám a nemá to chybu. Tahle podhorská pastvinatá krajina je fakt překrásná…

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek2

Než zalezu do lesa, tak mě zaujme pohyb na blízké louce a zjišťuji, že koukám na lišku, která asi 50 metrů ode mě šmejdí po louce a zkouší narazit na nějakou tu myšku. Mám kliku, že fouká proti mně, liška je ke mně zády, tak se zkouším přiblížit, abych si ji mohl lépe prohlédnout a případně vyfotit. Nemá o mně ani ponětí a pořád popochází pomalu směrem ode mě, takže se nedostávám do jejího zorného pole. Potichu našlapuji a daří se mi dostat až neuvěřitelně blízko k tomuto krásnému zvířeti – tak na nějakých 15 kroků! Dělám rychle pár fotek, ale pak mně zrzka spatří a fofrem peláší k lesu. Krásné setkání…

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek3

Po zpevněné neznačené lesní cestě podél Zeleného potoka přicházím na žlutou TZ vedoucí z Vysokých Žibřidovic a po ní pokračuji do obce Vysoká. Trošku se mně příčí používat slovo „malebná“, ale přesně to tahle osada je :o) Rodiště předků skladatele Franze Schuberta je dnes využíváno především k rekreačním účelům a před místními chalupáři klobouk dolů. Vše krásně a decentně upravené a zrenovované, záhonky, potůčky, jezírko, chaloupky, kaplička, úžasné výhledy na hřeben Hrubého Jeseníku… podhorská idylka par excellence!

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek4

Procházím osadou a na konci stoupám po sjezdovce asi do její poloviny, kde žlutá značka odbočuje doprava do lesa. Úzkou pěšinou pokračuji voňavým jarním lesem a následně vede cesta po rozhraní lesa a pastvin, kde se otevírají spektakulární výhledy na protější Jeseníky… od Obřích skal přes Šerák, Keprník, Vozku, Praděd, masiv Mravenečníku s nádrží Dlouhé Stráně, Jelení hřbet až po Ztracené skály, kde se hřeben sklání dolů ke Skřítkovi. Krása!

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek5

Na konci pastvin, v místech kde se žlutá značka začíná nořit hlouběji do lesa, najdete malý přístřešek vhodný k posezení a hned u cesty můžete doplnit vodu z pramene. Funím do krátkého krpálu k rozcestí Žleb Zeleného potoka a po zpevněné cestě pokračuji k dalšímu rozcestníku Jasaní – hřbet. Tady zanechávám žlutou TZ jejímu osudu a po cyklostezce s občasnými pěknými výhledy scházím pod kaskády Prudkého potoka. Tahle část masivu Králičáku mě naposledy nadchla, takže jsem ji ani tentokrát nechtěl vynechat.

Procházím kolem nádherného potoka, sem tam dávám pauzu na fotku či kochačku, času cisterna, takže netřeba spěchat… nikde ani noha… slunečná pohoda a klídek na horách ;o) Tohle je opravdu opomíjené místo a tajně doufám, že tomu tak zůstane i nadále a budou si ho nacházet pouze fajnšmekři, kteří nepotřebují, aby kolem nich pořvávala stáda výletníků s rozjívenými dětičkami jako na „vedlejších“ (byť taky krásných) vodopádech Bílé Opavy ;o)

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek6

Nahoře sebou hážu do suché trávy na plácku u potoka a dělám si veget… papání, bumbání, polehávání na sluníčku… dokonce si asi na čtvrt hoďky zdřímnu :o) Když se probudím a otevřu oči, tak koukám na pěkně vyvedené malé halo kolem Slunce, což je sice poměrně často se zjevující halový jev, ale podívaná je to pěkná ;o)

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek7

S pomocí Sawyer mini filtru doplňuji vodu rovnou z potoka a pokračuji přes rozcestí Mokřiny dál po červené nahoru. V jednom místě si všimám celkem výrazné neznačené odbočky doprava do lesa, tak proč ji neprozkoumat. Hezká lesní travnatá cesta (mnohem lepší než ta šotolina na červené TZ!) mě vyvádí na malou vyvýšeninu s částečnými výhledy a lesem zdecimovaným místním drsným počasím – typický obrázek i na jiných místech Králičáku. Nahoře procházím kolem tří ŘOPíků, aby mě cesta po chvilce zase vrátila na červenou značku, kterou jsem opustil. Hezká „odbočka“…

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek8

Od rozcestníku Tetřeví hora – sedlo stoupám dál lesem kolem dalších bunkrů pevnostního opevnění až na Sušinu, kde přecházím na modrou TZ. Ta mě vede přes podmáčenou Černou kupu se zbytky sněhu až na Stříbrnickou. Tenhle větry, sněhem a mrazy ztýraný kopec mám moc rád… vždycky na mě se svými pahýly stromů působil tak nějak tajemně… A výhledy na vedlejší Jeseníky a protější Králický Sněžník jsou samozřejmě opět úžasné.

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek9

Scházím do sedla Stříbrnická a dávám pauzu na svačinu. Stejně mám i přes celodenní pomalé tempo a flákání do setmění pořád kupu času, tak kam se honit? Pokračuji pomalu po červené nahoru na Králičák, a i když jsem předpokládal skrz semifinále MS v hokeji menší turistický provoz, tak to, že v těchto profláknutých a hojně navštěvovaných místech potkám celkem 5 (slovy pět) lidí, mě fakt překvapilo! Samozřejmě příjemně ;o) Cestou nahoru jdu ještě nenápadně omrknout Francisku (chatu Horské služby), jestli by se tam nedalo někde nějak přenocovat a s potěšením zjišťuji, že jednak na chatě nikdo není a druhak se tam nachází otevřený dřevník jak stvořený pro přenocování jednoho Macha ;o)

Přes žlutou TZ se vracím na hlavní výstupovou cestu a pokračuji dál na vrchol. Ještě se jdu skrz nocleh pro sichr mrknout do sklepení bývalé Lichtenštejnovy chaty u slůněte, ale tady rozhodně spát nebudu. Nejsem žádný cimprlich, ale takový prase, abych spal v kupách odpadků, bordelu a hoven, taky ne. Lidi, jste fakt hovada! :o(

Docházím kolem pramene Moravy na vrchol, kde samozřejmě fučí jak na motorce (zažil vůbec už někdy někdo na Králičáku bezvětří?!), takže bundu na sebe, zapnout ke krku a na hlavu kapuci. Daleké výhledy se skrz silný opar na všech obzorech nekonají, ale když už jsem tady, tak si vylézám na hromadu kamení, která zbyla po v roce 1973 stržené rozhledně, abych teda stanul na jó nejvyšším bodě :o) Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak to vypadá s plánovanou stavbou nové rozhledny. Mělo se začít už snad loni na podzim nebo letos na jaře, ale zatím se tam nic neděje. Tento polský projekt vypadá zajímavě, ale pokud se fakt bude realizovat, tak v sezoně už se nahoře vůbec nepůjde skrz davy pohnout :o(

Na půl hoďky sedám do relativního závětří za kupkou kamení a relaxuji. Nechci, aby to znělo nějak přehnaně romanticky, ale tyhle pohledy shora mě vždycky neuvěřitelně nabíjejí a vrací mně všechno to vynaložené úsilí měrou vrchovatou… pro tohle to v podstatě dělám ;o)

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek10

Je čas se pomalu vydat dolů. U pramene Moravy ještě dobírám vodu a jindy vydatný zdroj tentokrát sotva stéká po stěně žulového korýtka. Ještěže s sebou vždycky vozím ustřižené dno PET flašky. Nic to neváží, místo to v báglu nezabírá, ale v případě potřeby nabrat vodu z místa, kam se nevejde lahev, je to pomůcka k nezaplacení. Scházím zpátky k Francisce a chystám ležení. Ještě nějaká večeře, trocha hygieny a šup do peří. Asi půl hodinky si ještě čtu (Petra Soukupová – Zmizet… doporučuji!), ale pak mě teplo spacáku uspává, začínají se klížit oči, tak to balím a s pěkným výhledem ze „dveří“ do králických smrkových hvozdů usínám…

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek11

V noci trochu sprchne, ale jinak je klid, teplo, pohoda… Ráno je zataženo, v lese se válí cáry vlhké mlhy a fučí studený vítr. Jak jsem se včera pařil i v triku s krátkým rukávem, tak teď jsem rád za mikinu, neprofuk bundu a zimní čepici na ušiskách ;o) Snídám, balím a kolem sedmé scházím zpátky do sedla Stříbrnická. Tímto děkuji HS za poskytnutí noclehu… choval jsem se jako člověk a nezbylo po mně samozřejmě ani smítko. Po vrstevnicích obcházím vrchol Stříbrnické a s nadšením sleduji parádní přírodní divadlo naproti. Sluneční paprsky se občas proderou mezi hustými mraky nad Hrubým Jeseníkem a nádherně nasvěcují údolí říčky Krupé se Stříbrnicemi a Starým Městem…

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek12

U rozcestí Pod Ludmilou přecházím na žlutou TZ, kterou jsem ještě nikdy nešel. Chvilku vede po nezáživné zpevněné cestě, ale pak se noří do lesa a stává se z ní moc pěkná cestička. Sestup pěkným lesem mně zpestřuje setkání s jelení laní, ale než sáhnu po foťáku, tak tohle překrásné zvíře majestátně zachází do houštiny. Cestu přetínají dva pěkné potůčky, které padají ze strmého úbočí hřbetu mezi Stříbrnickou a Sušinou a mizí dole v údolí, aby se ve Stříbrnicích vlily do Stříbrnického potoka.

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek13

Kousek nad rozcestím Stará Sněžníková si náhodně všímám, že i v těchto odlehlých končinách má můj operátor LTE pokrytí, takže využívám jedné krátké pauzy k nákupu jízdenky přes aplikaci Můj vlak. Ony ty moderní vymoženosti taky nejsou ouplně od věci ;o) Třeba papírové mapy už díky existenci aplikace Mapy.cz nenosím na svoje výšlapy asi dva roky a zmíněná aplikace v kombinaci s GPS modulem v telefonu mně dává mnohem větší volnost při štrádování mimo značené turistické trasy. Nemusí to sedět každému, chápu i staromilce s kompasem či buzolou, ale mně to takhle vyhovuje ;o)

Místo drcení asfaltu až do Stříbrnic odbočuji kousek pod rozcestím Strakovy školky na neznačenou lesáckou štreku, která po chvíli přetíná sjezdovku nad Stříbrnicemi a vyvádí mě na nádherné podhorské pastviny nad Hynčicemi pod Sušinou. Opět překrásný a krajinářsky hodnotný kus přírody pod horskými hřbety. Oblačnost se trhá a já si to se sluníčkem nad hlavou štráduji po kvetoucích loukách a krajem lesa podél pastvin až k zelené TZ vedoucí od Hynčic do Starého Města. Od rozcestníku Nad Štěpánovem bohužel značka přechází na asfalt a to Machajda túze nerad. Takže si aspoň v jednom místě zkracuji cestu přes oplocenou pastvinu, která je zatím opuštěná a tudíž naštěstí v jejím drátěném oplocení nekolují elektrony :o) Z pastviny se otevírají moc pěkné zpáteční pohledy k hřebeni masivu Králického Sněžníku, kde jsem ještě „před chvílí“ šlapal. Pár fotek, přelézt dráty na druhé straně pastviska a pak už jen kousek po zelené do Starého Města na vlak a k domovu…

Kralicky-Sneznik_05-2015_clanek14

Závěrem…

Neskutečně překrásný víkend v opuštěných hraničních horách a na nádherných podhorských stráních. Tenhle kraj je pro tuláky netoužící po davech lidí fakt rájem. A teď už pomalu přípravy na přechod ukrajinského Svidovce… držte palce, ať vyjde počasí ;o)


FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE


blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně