Králický Sněžník
5.–7. 7. 2013

V pátek státní svátek, předpokládané počasí v pohodě, takže rychle někam na výlet. Před 14 dny jsme byli ve Starém Městě (pod Landštejnem), takže nám přijde docela zábavné jet znovu do Starého Města… tentokrát ovšem pod Sněžníkem ;o)

Kolem sedmé nabíráme s manželkou kámošku a ve třech frčíme kolem Brna na Vyškov a dál na Prostějov, Olomouc, Mohelnici a Zábřeh. Kafčo na benzince, objíždíme Šumperk a přes Hanušovice do Starého Města p. Sněžníkem. Hážeme věci na zamluvený pokoj v penzionu Národní dům na náměstí, bereme menší batůžky, pití, svačinu a hurá na výšlap.

Staré Město – Kutný vrch, sedlo – Ostružná, Continental – Ostružník – Císařská chata – Paprsek – Větrov – Starý kopec – Staré Město

Délka cca 22 km, převýšení cca 500 výškových metrů nahoru a dolů

Stare-Mesto_Paprsek_mapa_thumb
Klikni pro přesun na mapy.cz

Ze Starého Města nás vede červená značka krásnými loukami nahoru k linii bojových opevnění. Je pod mrakem, občas vykoukne slunko, lehký větřík – ideální počasí na šlapání. Okukujeme řopíky a kocháme se fakt nádhernou krajinou s parádními výhledy. Louky se střídají se smrkovými lesy, pastvinami se solitérními stromy… paráda. Přes Kutný vrch scházíme do (sorry za to patetické slovo, ale nelze jinak) malebné osady Kronfelzov. Pár citlivě zrekonstruovaných chalup, udržované okolí, louky, lesy, potůček, na zimu malý vlek na kopečku za chalupou, daleko od civilizace… ráj na zemi! Více např. tady.

sneznik_07-2013_foto-clanek_1

Přes nádherný Holý vrch, rozcestí U lip a kolem pastvin se stády ovcí míříme pořád po červené směrem na Ostružnou. Na rozcestí Continental se ale ještě před městečkem stáčíme doleva na zelenou a začínáme stoupat. Jak to doposud byla pohodička na lukách, tak teď si teda dáváme pěkně do těla napříč vrstevnicemi vzhůru na Ostružník a dál až k Císařské chatě. Slušný výstup ;o) Lesy a cesty jsou ze začátku nechutně zplundrované probíhající těžbou dřeva, ale ve vyšších partiích už je zase všechno cajk a vítají nás smrčiny s borůvkovým podrostem. Od Císařské chaty už je to klídek po vrstevnici a zpevněné cestě. Zvyšující se počty lidí dávají tušit, že známá chata (areál) Paprsek se blíží.

sneznik_07-2013_foto-clanek_2

Na Paprsku sedáme na terasu s výhledem přes sjezdovku do údolí a na protější hřebeny, objednáváme jídlo a pití, ale jak na potvoru se zatahuje, zvedá vítr a začíná pršet. Drtivá většina lidí prchá do restaurace uvnitř chaty, ale nám se do narvané a vydýchané hospody moc nechce, takže jsme chvilku za tvrďáky, co jí běžně i v dešti, ale pak se přecejen přesouváme aspoň pod velký slunečník na posezení na dřevěném „pódiu“ na louce u chaty. Deštík za chvilku ustává, ale vichorec se do toho opírá pořád naplno, takže Markétě sedící po větru se občas zabodne do halušek hranolka od Ájinýho smažáku :o) Jinak s obsluhou, nabídkou, kvalitou jídla i cenami jsme na Paprsku hodně mile překvapeni. Můžu doporučit…

Z Paprsku můžete scházet ke Starému Městu po žluté (následně modré), což je ovšem sjezdovkou dolů a pak celou cestu po silnici. Tuhle megaprudu si s chutí odpouštíme a štrádujeme si to po zelené, která vede kus lesem a následně přes nádherné podhorské louky a pastviny. Všechno kvete, bzučí, voní… otevírají se výhledy na vedlejší Jeseníky (Šerák, Černava) … prostě překrásný odpolední sestup zpátky do civilizace.

sneznik_07-2013_foto-clanek_3

Na penzionu klasika… sprcha, hospoda, karty, kostky… sranda do půlnoci. Ráno snídaně z vlastních zásob, sbalit batůžky a vzhůru na Králický Sněžník.

Stříbrnice – Kaplička – Adélin pramen – Stříbrnická, sedlo – Franciska – Králický Sněžník – Nad Adéliným pramenem – chata Návrší – Stříbrnice

Délka cca 16 km, převýšení cca 800 výškových metrů nahoru a dolů

Stribrnice_Kralicky-Sneznik_mapa_thumb
Klikni pro přesun na mapy.cz

Předpověď počasí nezní moc příznivě a pohled z okna to jen potvrzuje. A třeba uklízečka v penzionu se na nás po oznámení, že jdeme na Sněžník, dívá jako na obzvlášť vyvedené magory :o) Ale s heslem „Není špatného počasí, je jen špatné oblečení“ do toho jdem naplno (s mírně pozměněnými plány). Původně jsme chtěli přejet autem na parkoviště v Horní Moravě a odtud jít nahoru po modré, kteroužto cestu už jsme kdysi s Ájou šli a moc se nám líbila. Jelikož to ale vypadá, že dneska se dešti nevyhneme, volíme kratší trasu ze Stříbrnic. Přejíždíme teda autem do zmíněné dědinky a po modré začínáme hned od silnice nabírat nutné výškové metry. Je zataženo, ale teplo… nikde ani živáčka, takže si užíváme klidu lesa, kterému na tajemnosti přidává válící se mlha a nízká oblačnost.

sneznik_07-2013_foto-clanek_4

U Adélina pramene se osvěžujeme ledovou pramenitou vodou a přes sedlo Stříbrnické a kolem chaty HS Franciska pokračujeme dál k pramenu Moravy. Nepříliš příznivé počasí má tu výhodu, že potkáváme fakt minimum lidí, což je jen dobře. Kdo byl na Sněžníku za hezkého počasí v létě, tak jistě ví, jaké dokážou být na vršku davy. Nahoře je sice dneska vidět úplný prd, fičí ledový vítr a kolem nás se válí oblaka, ale má to taky své kouzlo a rozhodně nelitujeme, že jsme vyrazili. Počítali jsme s tím, že značnou část cesty půjdeme v pončách v dešti, ale nakonec nespadla ani kapka, takže vlastně samá plus ;o) Na vrcholku dáváme v závětří kamenů svačinu a pro lepší vystižení atmosféry točím kraťounké video:

video_Sneznik_thumb
Přehraj video

Holky se ještě fotí u známého kamenného slůněte pod vrcholem a jdeme dolů. Nad údolími už se oblačnost trhá, takže začínáme potkávat slušné zástupy lidí, kteří kvůli počasí vyrazili nahoru později a můžeme si jen medit, že jsme šli časně a tudíž skoro sami. Abychom nešli dolů úplně stejnou cestou, tak nad Adéliným pramenem přecházíme na žlutou a po zpevněné cestě scházíme až k chatě Návrší. Pěkná dřevěná terasa a vůně jídla nás neodbytně láká, takže dáváme oběd a jsme opět moc spokojeni. No a pak už jenom lesem kolem sjezdovky dolů a podél Stříbrnického potoka až do Stříbrnic k autu.

Jelikož máme ale ještě spoustu času a nechce se nám jen tak jet se válet na penzion, tak popojíždíme asi kilák na druhý konec dědiny, necháváme auto u silážních jam a jdem se courat po loukách a pastvinách směrem ke Starému Městu. Kašleme na turistickou značku (mezi zmíněnými obcemi vede modrá) a vyšlapujeme si přes pastviny, jak nás napadne. Sice to znamená co chvíli přelézat elektrické ohradníky a asi by se to místním zemědělcům nemuselo zrovna líbit, ale nic jsme nepoškodili, tak nám snad prominou ;o) Loudáme se po remízcích, voňavých rozkvetlých loukách, alejemi, kolem řopíků pevnostního opevnění, kecáme s kravkama a hlavně s nadšením pozorujeme okolní dechberoucí krajinu. Tahle neplánovaná skoro dvouhodinová procházka se tak stává dalším nádherným zážitkem z tohoto výletu a pokud sem někdy zavítáte, tak rozhodně špacírování mezi Starým Městem a Stříbrnicemi nevynechejte. Opět krátké video:

video_Stribrnice_thumb
Přehraj video

Ve Starém Městě doplňujeme cukry u kávičky a zákusku v cukrárně na náměstí a pak už klasika – sprcha, hospoda :o)

Ráno balíme, platíme a před devátou frčíme k domovu. Kousek za Starým Městem nás čeká ještě zpestření v podobě policejní hlídky, ale naštěstí je všechno OK, takže mažeme v klidu dál. Cestu domů si ještě kořeníme návštěvou olomoucké ZOO na Svatém Kopečku (sorry, ale tohle nebýt ta nejhezčí zoologická, co já vidět… sem už asi nikdy nemuset) a obědem v Říčanech Na Růžku, kde se rozplývám nad druhou nejlepší dršťkovou polévkou, co jsem kdy jedl. Skoro bych napsal „úplně nejlepší“, ale na dršťkovku v hospodě na hrázi Hlavňovského rybníka v Broumovkách nelze zapomenout! ;o)

Jednoznačné shrnutí – úžasný prodloužený víkend plný letní pohody, srandy a hlavně fakt krásné přírody. Škoda, že to tak rychle uteklo :o)

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE

blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně