Nový jablečný přírůstek – AirPort Express

Konečně jsem si pořídil router…

Internet jsem doposud posílal po baráku jen klasickým zaškrtnutím sdílení v System Preferences na stolním iMacovi, ale přecejenom to není ono. Kompl musí být furt zapnutej, před uspáním se musí sdílení vypnout, jinak by samozřejmě neusnul, síla signálu taky nijak závratná, občas to vypadávalo a sdílení se muselo i několikrát vypnout/zapnout… zkrátka nic moc.

Před časem jsem zkusil na doporučení jednoho z účastníků jedné mejlové konfery zakoupit jakýsi no name router za pár kaček, který snad měl moje skromné nároky bohatě pokrýt. Následovalo několikadenní martýrium a nekonečné pokusy o zprovoznění toho bazmeku. Otravoval jsem o radu asi zilión lidí (a to pěkně prosím zkušených uživatelů!), zkoušel možné i nemožné a už scházelo asi jen obětovat kravku za úplňku (je fakt, že to jsem neprubnul). Router se ukázal býti užitečným asi jako želatinové kladivo, takže putoval do krabice a zpět k prodejci a já zase zapnul sdílení na komplu.

Po čase mně znovu došla trpělivost a já se rozhodl tentokrát už nic neriskovat. Pár kliků na netu a druhý den byl Apple AirPort Express doma :o) To, co následovalo, je prostě ztělesněním filozofie jablečné firmy. Něco si koupíte, vezmete to a ono to okamžitě a dokonale funguje. Pokud mám být konkrétní, tak vezmete designově vymakanou krabičku, strčíte ji do zásuvky, do ní strčíte ethernetový kabel z modemu, spustíte na komplu AirPort Utility, zadáte pět–šest údajů, párkrát kliknete na butonek Další a domácí Wi‑Fi síť jede. Kompletní zprovoznění mně trvalo asi čtyři a půl minuty včetně doby, kdy jsem se šel do kuchyně napít ;o)

Můžete si stokrát brblat něco pod vousy o fanatických Apple ovcích, ale pokud to značí milovat krásné věci, které prostě fungují, tak ano – jsem ovce. A jsem na to, sakra, hrdý. Bééééééééé!!! ;o)

apple_airport_express_03-2012-fotoapple

blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně