Quo vadis, češtino?

Já samozřejmě chápu, že jazyk není pobledlá mrtvola zakonzervovaná navěky v nehybné poloze, a že se musí vyvíjet a přizpůsobovat době. Tudíž sledujeme např. spousty anglismů přirozeně pronikajících do našeho jazyka, slova pojmenovávající nové technologie a komunikační prostředky, změnu pravidel reagujících na vývoj atp. Někdy se „nové“ slovo do běžné mluvy začlení naprosto přirozeně, někdy to skřípe až běda... například v souvislosti s přejímáním cizích slov. Nikdo už se nepozastaví nad běžným použitím slov jako workoholik, lídr, špílmachr, ale třeba cunami byste mě nepřinutili napsat ani za zlatý prase. A přitom Ústav pro jazyk český tento přepis povoluje také.

Co mě dostává do kolen, je rádobymoderní mluva takových těch „manažerů“, co jsou zásadně bizy a z huby jim padá jen samej ejčár, dedlajn, badžettýmbilding. Ale nešť, to jsou aspoň převzaté anglické výrazy označující skutečné věci, činnosti apod., i když působí značně směšně (aspoň na mě). Peklo se otevírá ve chvíli, kdy se nějakej jouda snaží takto „moderně“ znásilňovat i češtinu jako takovou.

Takže to je pak potřeba například něco zasapovat (rozuměj zanést položku do programu SAP), vytvořit přípodpis (čti přidat svůj podpis k ostatním na kolujícím oběžníku!) nebo vykomunikovat (z tohoto hnusu se mně obzvlášť navaluje). No a nedávno jsem se v práci dostal k navýsost povedené perle, která mě v podstatě vedla k napsání těchto řádků. Nejmenovaný rezervační systém provádějící on-line objednávky hostů pro restaurace, penziony a hotely nabízel svoje služby mimo jiné těmito slovy:

„Ubytovatel platí systému XXX provize za uskutečněnou objednávku a tuto provizi platí až po odbydlení hosta.“

U Jóviše, po „odbydlení“?!?!?!?! Po přečtení takovéhoto skvostu mě napadá zcela konkrétní odpověď na otázku položenou v titulku :o)

blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně