Rostou jako... no... jako houby po dešti :o)

Už o víkendu jsme vyrazili dvakrát do lesa a donesli prvni letošní úlovky, ale dnešní ráno bylo obzvlášť povedené. Hned za svítání jsme se ponořili do nádherných polovysokých smrkových sečí nedaleko Zbraslavi (mezi Brnem a Velkou Bíteší) a od té chvíle jsem v podstatě kapesní nůž ani nezavíral, protože co minuta, to hříbek. Lidí jsou sice v lesích mraky, ale všichni nosí plné koše a hub je teď tolik, že najde naprosto každý.



A když ještě začly svítit na mechové palouky v nádherným lese první paprsky srpnového svítání, nevěděl jsem, čím se kochat dřív - jestli záplavou krásných hříbků nebo dechberoucí přírodou. Nechci tady zapadat do nějakých kýčovitých nálad, ale když srovnám tohle neskutečné srpnové ráno v lese za svítání na houbáchstresování se ve smradlavým Brně v práci u počítače, tak asi není o čem... Doma jsem sice s úlovkem bojoval pěknou chvilku, než jsem všechno očistil a zpracoval (a trošku si zafotil), ale rozhodně to stálo za to. Drtivá většina mladý zdravý houby bez jedinýho červíka, minimální odpad, který bych odhadoval tak na tři, pět procent. Hned bych vyrazil zas. A co vy, rostou u vás taky?



blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně