Večer a ráno u Ivančic – říjen 2012

Západ a východ slunce v okolí Menšíkova rodiště…

Vyrazili jsme uplynulý víkend k tchýni do Ivančic a jelikož jak páteční večer, tak sobotní ráno slibovalo famózní počasí začínajícího podzimu, nedalo se nevyrazit na fotošpacír do okolí. V pátek večer jsem to vzal kolem Alexovického splavu, pak okolo oblíbeného Letkovického rybníka a západ slunce jsem doslova naháněl na kopci zvaném Hlinek (oficiálně Letkovická stráň). Atmosféra s výhledem na rybníky, lokalitu Pekárka (místními excelentně zvaná Čertova prdel), starý vinohrad, případně celé Ivančice byla neskutečná a já se kochal jak o život ;o)

zapad-slunce-na-kopci-Hlinek_stary-vinohrad_10-2012

Druhý den ráno jsem ještě skoro za tmy vyrazil na druhou stranu a kolem Němčické hájovny a parádního „totemu“ ve tvaru strakapouda to vzal do moravskokrumlovské obory. Svítání mezi stromy samozřejmě nemělo chybu… nikde ani noha, zvuky probouzejícího se lesa, první paprsky, voňavé spadané tlející listí, … co vám mám povídat? :o)

barevne-podzimni-listy_morkrum-obora_10-2012

V jednu chvíli ve mně sice trošku hrklo, to když se asi 20–30 metrů ode mě zjevil mezi stromy statný divočák, ale jen co jsem se pokusil vyměnit širokáč na foťáku za delší sklo, tak jen zakroutil hlavou a na svých srandovních nožičkách odklusal do blízkého houští. Z obory jsem to pak vzal ještě po hřebeni zvaném Kumán na známou rozhlednu na Réně a pak už jen podél Jihlavky zpátky do Němčic.

labut-na-Jihlavce-v-Ivancicich_10-2012

Ke zmíněnému Kumánu se váže docela zajímavá pověst. Tento vyvýšený hřeben svým vzhledem zdálky připomíná obří hrob a údajně jej navršili Kumáni na tělo svého náčelníka, který padl při bojích v Ivančicích a oni ho takto pohřbili i s jeho zbraněmi a částí naloupeného zlata. Tohle je samozřejmě jen pověst, ale Kumáni jako takoví existovali a rozhodně to byli pořádní hajzlíci.

kopec-hreben-Kuman_10-2012

Jak praví Wikipedia: „Polovci (někdy nazývaní též Kipčaci, jejichž západní větví byli Kumáni) byl národ původu altajského, který původně v 8. století sídlil ve stepích Kazachstánu a jižní Sibiře na horním a středním toku řeky Irtyš. Kumáni hráli ve středověku významnou úlohu v dějinách Evropy. Od 11. století ovládali území od Kaspického moře až k Uhrám a podnikali kořistnické nájezdy do okolních států. Nejvíce postižena byla především Kyjevská Rus. Kumáni usilovali o silný centralizovaný stát, ale jejich snažení překazil vpád Mongolů, který byl veden Čingischánovým vnukem Bátúem. Kumáni nalezli azyl u uherského krále Bély IV., který však musel v roce 1241 sám odolávat vpádu Mongolů. Poté co Mongolové v důsledku smrti chána Ögedeje odtáhli, Kumáni se usadili v centrální oblasti Uher kolem řeky Dunaje. V roce 1252 se zapojili jako jedna z rozhodujících složek do vojska uherského krále, jež v následujícím roce vtrhlo na Moravu, kterou vyplenilo. Pro svoji vizáž – tenké špičaté kníry, vyholenou lebku a hustý cop splývající z temene, která byla doplněna odíváním se do kaftanů a plstěnou čapkou na mongolský způsob, byli v českých zemích zaměňováni právě za Mongoly.“

A oficiální stránky města Ivančic pokračují: „V roce 1304 táhlo přes Moravu pomocné uherské vojsko – Kumáni, kteří dobyli Ivančice. Obyvatelé města se utekli schovat před krutými nepřáteli do kostela, protože venku se páchaly nevýslovné ukrutnosti. Kumáni, když opouštěli město, kostel plný lidí zapálili. Ještě v roce 1312 spisovatel Kroniky Zbraslavské viděl rozpukané chrámové zdi a dodává, že zahynulo takové množství lidu, že tuk z mrtvol vytékal daleko ze dveří. Doslova napsal: ‚Toto zlo posud zvěstuje požár kostela v Ivančicích, v němž tak velké množství lidí zahynulo, že tekutá mastnota tučnosti, vytékající z mrtvol lidských, způsobila opodál velký proud‘.“

Ufff… kdo bude mít chuť se od kumánských krutostí vrátit do nádherné podzimní přírody, tak ať ráčí vstoupit do galerie buď přes sekci Série nebo kliknutím na některou z fotek v tomto příspěvku. Dobrou chuť ;o)

PS: Mapa zde.

blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně