Vysoké Tatry
10.–17. 8. 2013

Po létech odkládání z různých důvodů padla volba letošní dovolené na Vysoké Tatry. Nejvyšší pohoří bývalého Československa jsem navštívil coby klučina s rodiči a dodnes si pamatuji nadšení z výstupu na Rysy, brodění sněhem v létě nad Chatou nad Rysmi a rozkročení se nad hraničním patníkem, kdy „malý Jareček byl jednou nohou v ČSSR a druhou v Polsku… jupííí“. Jenže to už je samozřejmě strašlivě dávno a navíc Ája nebyla ve Vysokých Tatrách nikdy. Bylo nám jasné, že v srpnu tady budou ještě děsivé spousty turistů, ale kvůli co největší jistotě dobrého počasí a taky pracovním povinnostem jsme se i tak rozhodli pro tenhle termín. Mno… rozhodně to bylo naposledy :o) Pokud by ještě někdy na Vysoké Tatry došlo, tak jedině v září a nikdy jinak! Pro mě jako čistokrevného asociála byl třeba nutný průchod hlavní třídou na Štrbském plese fakt ozajstné peklo…

Jelikož jsem se rozhodl hodit sem popis našich túr na pokračování (každou zvlášť), tak úvodem pár slov jako zhodnocení celého týdne a poznatky z návštěvy slovenských hor.

1. Ceny

Nebudu tady brečet nad vysokými cenami. Ano, v Tatrách je draho a kdo tam jede, měl by s tím počítat. Co mě ale štve mnohem víc, je hodně často (čest výjimkám!) výrazně neodpovídající kvalita služeb za tyhle tatranské ceny. Občas jsme za nějakých 7–8 eur dostali takové jídlo, že by se u nás za to styděla i nádražka s meníčkem za 59 Kč. O kvalitě obsluhujícího personálu např. v takové restauraci Svišť nebo v úseku uzenin v supermarketu ve Smokovci radši mlčím nebo bych se zase musel vytočit do ruda!

2. Tatranské elektrické železnice

Letitá kauza „kde koupit lístky“ se pořád táhne, takže doporučuji se na tenhle problém připravit předem. My to vyřešili celotýdenní jízdenkou koupenou hned při příjezdu v Popradě a měli jsme pokoj. Bacha, revizoři jsou prý fakt nekompromisní a flastr je 32 €!
A k TEŽce (v sezoně) ještě něco… pokud chcete cestovat aspoň trošku civilizovaně, případně se do vlaku vůbec dostat, tak jezděte co nejdřív ráno. Prvním, max. druhým spojem. Pak už nastává čiré zlo a hordy štrbskéhoplesachtivých nájezdníků neznají slitování. Kámoška se nedostala s kočárkem (!) do dvou vlaků… tady žádné ohledy neplatí – jen zákon silnějšího. A túry se snažte plánovat tak, abyste tímhle přecpaným bordelem na kolečkách nemuseli ani odpoledne ;o)

3. Příroda

Vysoké Tatry jsou samozřejmě krásné – o tom netřeba polemizovat ani sekundu. Pokud zdrhnete co nejdřív ráno a co nejvýš a nejdál, tak ani v létě nebudete nějak extrémně řešit zástupy dalších turistů. Co mě ale teda hodně štve, jsou mraky uzavřených chodníků a přístup na ně pouze s hodně dobře zaplaceným horským vůdcem (ceník např. tady) nebo pro sichr vůbec. Na tohle téma už bylo sepsáno a řečeno mnohé, ale pořád je to téma žhavé a nevyřešené.

Vezměte si, že z nějakých cca 130 vrcholů je jich ve Vysokých Tatrách volně přístupných 9 (slovy: devět!). Netvrdím, že jsem nějaký horolezec a hned bych se vrhnul na zimní výstup Martinkou na Gerlach, ale jako lehce zdatnější turista bych si moc rád prošel za dobrého letního počasí třeba Granátovou lávku, vylezl na Baranie rohy nebo na Lomničák, o přejití hřebenovky Belianek ani nemluvím! Jako liberál mám v tomhle problému naprosto jasno – co největší zpřístupnění a otevření všeho, co jen jde a ponechání rozhodnutí o trase a případném riziku na každém jednotlivci.

Kecy o devastaci přírody si prosím nechte. Tu tatranskou žulu moc neošoupete ani kdybyste po ní chodili dvě doby ledové. A jestli máte na mysli „erozivní pochody“ ve vápencových Beliankách, tak fajn… ať se tam vstup zpoplatní a za vybrané peníze se na exponovaných místech terén zpevní dřevěnými výztužemi jako pod Sedielkom, na Kôprovském štítě ap. Ale zpoplatněním myslím rozumný poplatek v řádu, řekněme, cca patnácti–dvaceti eur a přístup do lokality BEZ průvodce. Kdo bude mít o návštěvu opravdu zájem, tak si vstup rád zaplatí a navíc TIHLE lidé v drtivé většině ví, jak se v přírodě chovat. Tlupy bordeldělajících takyturistů se vyprdnou trmácet někam, kde se za to ještě musí cálovat a zůstanou chlastat na Štrbském plesu. Peníze by se daly použít i na zabezpečení exponovaných míst (kramle, řetězy, …) na nově otevřených chodnících a počtem vydaných povolenek by se v nejhorším dal regulovat i počet denních návštěvníků konkrétního místa. A hlavně – nedělejte z Tater, proboha, něco jako nedotknutelný klenot, který se celý propadne do horoucích pekel, když se náhodou někde utrhne metr cestičky ve svahu a lidi to začnou obcházet trávou o dva metry vedle. Ona si s tím příroda poradí sama, víme?

Kamzíkům a svišťům je to podle mě taky u řiti, protože se v nejhorším přestěhují o pár desítek metrů jinam. Navíc konkrétně kamzíkům lidi v Tatrách vůbec nevadí a třeba právě v Beliankách se dají skoro krmit z ruky. A vůbec… mít zavřenou půlku hor jen proto, že tam žije někde pod kamenem pár podivných morčat je podle mého názoru úchylný až na půdu ;o) A to už nemluvím o půlroční zimní uzávěře pomalu celých Tater či nemožnosti bivaku mimo chaty. Proč budovat nějakou zajištěnou cestu nebo povolené tábořiště, když stačí napsat pár řádků do návštěvního řádu nebo zatlouct zákazovou ceduli a je vymalováno, že?! Naprosto trefně to vystihují autoři výborného webu goat.cz (kromě sekce Vysoké Tatry zkuste i O Polácích nebo O víře :o)), ze kterého si tady dovolím citovat:

Celá situace je pěkný mazec připomínající stará zlatá bolševická léta. Argumentů proti turistice se najde vždy spousta – ochrana přírody, vymírající žáby, eroze, nepořádek, zdraví turistů atd. Jenže k čemu je krásná dolina, když ji nesmí spatřit lidské oko? Proč bych se měl bát strčit nos do poloviny Tater, protože mě tam bude nahánět Tatran s pokutovým bločkem? Jak to, že v Alpách vás nikdo nepokutuje a na spoustu vrcholů si můžete vylézt po různě těžkých feratách? Způsobí skutečně jedna turistická stezka takové škody a má za důsledek nevratné vymírání flory a fauny? Není člověk sám za sebe zodpovědný, a když se vydá na těžký výstup, musí počítat s tím, že uhradí případné náklady na léčbu či pohřeb? To jsou jistě myšlenky, které by stály za úvahu. Jenže liberálnější přístup by prakticky zlikvidoval kastu horských vůdců a jejich příjemné výdělky. A také by se musela pohnout byrokracie. Takže je lepší vše nechat jak je a pak se divit, že spousta turistů jede raději do Alp. Nebo že by to byl účel?


Nezbývá než doufat, že časem se ve vedení TANAP‑u objeví osvícenější hlavy a do té doby buď chodit skutečně jen po značených cestách nebo riskovat flastr od zeleného mužíka (příště ten přechod Belianek chci zkusit). Anebo opravdu jezdit jinam…

A teď už k našim výšlapům. Za šest dní pobytu jsme udělali čtyři moc pěkné túry plus jednu odpočinkovou vycházku…

1. Mengusovská dolina, Kôprovský štít a zpět
2. Malá Studená dolina, Téryho chata, Priečne sedlo, Velká Studená dolina
3. Mlynická dolina, Bystrá lávka, Furkotská dolina
4. Vycházka kolem Studeného potoka
5. Monkova dolina, Kopské sedlo, Zelené pleso, Velká Svišťovka, Skalnaté pleso

VT_08-2013_uvod

blog comments powered by Disqus
© 2005–2017 Mach Napište mně