10. 11. 2018 – z Biskoupek do Ivančic

V sobotu courání krásně mlhavým podzimem podél řeky Jihlavy na Ivančicku…

Z Biskoupek jsem se protáhl podél stepi mezi pastvinami dolů k řece, přes most u Hrubšic přešel na druhou stranu Jihlavky a vyšplhal na PP Nad řekami. Těšil jsem se na voskovky, ale kromě pár panenských (ty jsem ani nefotil) bohužel nic. Na topolovém kmeni se vystavovaly až obludně velké šupinovky zhoubné, vedle nich pár laloků hlívy ústřičné a můj oblíbený a fotogenický pevník nachový. V Hrubšicích mě zaujal starý vodní mlýn… na člověka při pohledu na ta stará mlýnská kola a náhon fakt dýchne historie…


Jihlavka u Hrubšic


PP Nad řekami


PP Nad řekami




Šupinovka zhoubná (nejedlá) na jejím typickém stanovišti – řezné ploše topolového kmene


Hlíva ústřičná – jedlá


Pevník nachový – nejedlý




Starý hrubšický vodní mlýn (více info např. tady)


Kondenzující mlha vytvářela na malých pýchavkách pěkné kapkové efekty, starý mohutný sírovec na vrbě smrděl jak peklo samo :o) U malého rybníčka jsem fotil a pajtloval pěkné václavky (nejspíš obecné) asi dva metry za zadkem sedícího rybáře a díval se po mně fakt divně :o)


Pýchavka sp. – v mládí jedlá


Sírovec žlutooranžový – v mládí jedlý


Václavka obecná – jako všechny naše václavky je za syrova jedovatá, po delší tepelné úpravě jedlá


Na Pekárce (přírodní památka u Alexovic) jsem si cvaknul nádhernou kytku, která v tom uplakaném podzimním dni zářila jako smaragd a vytvářela podivný dojem nepatřičnosti. Od znalců jsem se pak dozvěděl, že jde o vzácnou a chráněnou diviznu brunátnou… jedinou naši diviznu, která nemá žluté květy. Normálně kvete v květnu až červnu, ale letošní teplý podzim ji pěkně zblbnul :o)


Výhled z PP Pekárka k řece Jihlavě a Letkovickému rybníku


Divizna brunátná počasím popletená


Výlet jsem zakončil v hospodě tematicky ke svatomartinskému období, doma na zahradě si ještě cvaknul trs křehutky sametové a šel nakládat a zavařovat úlovek. Hodně povedený den ;o)


Svatomartinská husa se kuchařům v restauraci Pod kapličkou v Alexovicích fakt povedla ;o)


Křehutka sametová – jedlá. Roste nám na zahradě každým rokem, ale takový šikézní trs vytvořila poprvé. Pěkně jsou vidět tmavé kapičky vylučované tekutiny, jeden z poznávacích znaků druhu


Hlíva a mladé václavky – šup s nimi do nálevu ;o)


PS: Něco je foceno jen mobilem, tak omluvte kvalitu.

blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně